Pšenice ozimá

Pšenice ozimá patří mezi nejdůležitější plodiny pěstované v České republice. Díky své dobré adaptaci na mírné klimatické podmínky je u nás nejrozšířenějším typem pšenice. Pěstování pšenice ozimé má zásadní význam pro potravinářství, krmivářství i ekonomiku rostlinné výroby. Zároveň tvoří klíčový prvek osevních postupů, protože stabilně začleňuje obilniny do střídání plodin a přispívá k udržitelnosti hospodaření a ochraně půdy.
  • crop step 0

    Setí a vzcházení

  • crop step 1

    Odnožování

  • crop step 2

    Praporcový list

  • crop step 3

    Metání až kvetení

  • crop step 4

    Zrání

Pěstování pšenice ozimé

Úspěšné pěstování pšenice ozimé stojí na kvalitním založení porostu a správně zvolených agronomických postupech. 

Termín setí: 

Správné načasování je zásadní pro vznik silného a dobře zakořeněného porostu před zimním obdobím. 

Optimální termín setí:

  • Konec září až konec října
  • Vhodný termín setí podporuje tvorbu dostatečného počtu odnoží a rozvoj kořenového systému, který zajišťuje lepší přezimování a následný jarní růst

Fáze hnojení pšenice na jaře je klíčová, přičemž dusík hraje zásadní roli pro výnos a kvalitu.

Půda a výživa 

Pšenice ozimá vyžaduje: 

  • dobře strukturované, středně těžké půdy s dostatkem vláhy
  • vyváženou výživu během celého vegetačního cyklu

Jarní hnojení pšenice je zásadní pro tvorbu výnosu. Největší význam má zejména dusík, který podporuje odnožování a tvorbu zrna, a síra, která zlepšuje využití dusíku a kvalitu produkce. 

Hnojení pšenice ozimé na jaře

Správné načasování jarní výživy pšenice ozimé je zásadní pro dosažení vysokého výnosu i požadované kvality zrna. 

Hlavní doporučení:

  • Dusík je klíčový pro tvorbu biomasy, počet odnoží a tvorbu zrna    
  • Síra podporuje efektivní využití dusíku a zlepšuje parametry kvality, zejména obsah bílkovin   
  • Hořčík a mikroprvky jako mangan a měď přispívají k vitalitě porostu a odolnosti vůči stresům 

U dusíku se doporučuje dělená aplikace, která lépe odpovídá potřebám pšenice během jarního růstu a současně pomáhá omezit ztráty živin. 

Pšenice ozimá a vláha

Pšenice ozimá patří mezi plodiny, které výrazně reagují na dostupnost vody v půdě.
  • Během vzcházení a podzimu potřebuje dostatek vláhy pro vytvoření silného kořenového systému a prvních odnoží
  • Jarní zásoba vody podporuje tvorbu produktivních odnoží a následně i počet zrn v klase
  • Půdy s dobrou strukturou pomáhají pšenici lépe hospodařit s vodou, zejména v sušších fázích vegetace

TIMAC AGRO Czech poskytuje technické poradenství zaměřené na podporu efektivního využití vody při pěstování pšenice ozimé. 

Sklizeň pšenice ozimé

Správné řízení sklizně je zásadní pro dosažení vysokého výnosu i požadované kvality zrna. 

  • Pšenici je vhodné sklízet ve fázi plné zralosti, kdy mají zrna stabilní vlhkost a optimální parametry
  • Sledování podmínek na poli pomáhá předcházet ztrátám způsobeným poléháním porostu, výdrolováním nebo zhoršením kvality zrna
  • Správné načasování a vhodné nastavení sklízecí techniky mají významný vliv na výslednou jakost a čistotu sklizeného zrna

TIMAC AGRO Czech poskytuje zemědělcům poradenství zaměřené na optimalizaci termínu sklizně i správné nastavení strojů. 

Často kladené dotazy (FAQ)

Jak správně hnojit pšenici ozimou?

Pšenice ozimá je nejvíce náročná na dusík, který se aplikuje ve více dávkách během jarní vegetace (odnožování až sloupkování). Celková dávka N se obvykle pohybuje mezi 100 až 180 kg N/ha podle stanoviště, jakostní třídy, výnosového cíle a výsledků N-min rozborů. První dávka (30 až 50 kg N/ha) se aplikuje na začátku jarní vegetace (BBCH 25 až 29), druhá dávka (50 až 70 kg N/ha) ve sloupkování (BBCH 31 až 32) a případná třetí kvalitativní dávka (20 až 40 kg N/ha) kolem BBCH 36 až 39 pro zvýšení obsahu bílkovin. Důležité je také doplnění síry (20 až 40 kg S/ha), které zlepšuje využití dusíku a podporuje tvorbu bílkovin. Fosfor a draslík se většinou řeší v rámci základního hnojení a osevního postupu podle zásoby v půdě.

Doporučená hloubka výsevu je 3 až 5 cm, v sušších podmínkách až 6 cm pro zajištění dostatečné půdní vlhkosti. Výsevek se pohybuje od 300 do 450 klíčivých semen na m², v závislosti na termínu výsevu, odrůdě a pěstebních podmínkách. Pozdní výsevy vyžadují hustší osev pro kompenzaci slabšího odnožování.

Mezi nejčastější choroby patří padlí travní, septoriová skvrnitost listů (braničnatka) a rzivosti. Tyto choroby mohou výrazně snížit výnos i kvalitu zrna, proto je důležitá prevence, správný výběr odrůdy a včasná fungicidní ochrana.

Nejběžnější bývají 2 až 3 vstupy.

  1. Fáze odnožování – zdravá listová plocha
  2. Fáze praporcového listu – utváření konečného výnosu
  3. Fáze konce metání – klasové fusariózy

Poléhání způsobuje kombinace hnojení vysokou dávkou dusíku, hustého setí, náchylné odrůdy a nepříznivého počasí. Základní opatření tvoří regulátory růstu (např. účinné látky chlormequat chlorid a trinexapac). Kombinace přípravků umožňuje snížit dávky a rozložit regulaci do více termínů.

Optimální vlhkost zrna při sklizni je 13 až 14 %. Příliš brzy sklizené zrno má vyšší náklady na dosušení, příliš pozdní sklizeň zvyšuje ztráty z přesychání a výdrolu. Významným rizikem jsou také srážky během žní, které mohou způsobit předklíčení zrna v klasu a zhoršení pekárenské kvality. Nastavení mlátícího ústrojí (otáčky bubnu, vzduchové čistění) musí být přizpůsobeno aktuálním podmínkám. Ztráty za kombajnem by neměly přesáhnout 0,5 až 1 % výnosu.

Setí pšenice ozimé probíhá podle podmínek konkrétního regionu, zejména podle teploty a vláhy v půdě.
Obvykle se vysévá od konce září do první poloviny října, aby stihla vytvořit kořeny a základ odnoží před zimou.

Sklizeň probíhá v létě, nejčastěji v červenci, kdy jsou zrna ve fázi plné zralosti.
Sklízení ve správný čas pomáhá zajistit stabilní výnos i kvalitní parametry zrna.

ostatní plodiny