Kdy má podzimní dusík u řepky smysl a jakou formu zvolit
Na podzim se nás agronomové často ptají, zda řepku přihnojit dusíkem ještě před zimou. Dobře založený porost řepky ozimé přijme do zimy 40 až 80 kg N/ha, silné porosty i přes 100 kg N/ha, a to v jaké kondici řepka vstoupí do zimy, se později promítne do výnosu. Stále teplejší zimy vedou k tomu, že řepka vegetuje i během zimy a dál odebírá dusík z půdy. Na jaře pak bývá zásoba minerálního dusíku v půdě nízká a porost potřebuje první dávku co nejdříve. Neméně důležitá je i forma dusíku, jelikož dusík, který řepka nestihne přijmout, v půdě přes zimu nezůstane a se srážkami se vyplaví mimo kořenovou zónu. Podzimní dávku proto doporučujeme jen tam, kde ji porost opravdu využije.
Co přináší podzimní dávka dusíku
Přiměřená podzimní dávka dusíku řepce prokazatelně prospívá. Porosty hnojené na podzim mají před zimou více listů, silnější kořenový krček a lépe vyvinutý kořen, a tedy větší zásobu pro jarní regeneraci. V pokusech České zemědělské univerzity zvýšila dávka 40 kg N/ha na podzim výnos semene o 10,6 %. Olejnatost ani hmotnost tisíce semen podzimní dusík neovlivňuje.
Proč na formě dusíku záleží
Dusičnanový dusík je v půdě pohyblivý. Pokud ho řepka hned nepřijme, podzimní a zimní srážky ho snadno odnesou do spodních vrstev. Amonná a močovinová forma je pozvolnější a na dusičnan se přeměňuje postupně, takže rostlině zůstává k dispozici déle. Na podzim proto doporučujeme hnojiva s amonnou nebo močovinovou formou dusíku, ideálně taková, která jeho uvolňování dále zpomalují nebo ho chrání před ztrátami. Ledková hnojiva proto na podzim k řepce nedoporučujeme.
Kdy přihnojit řepku na podzim
- Slabší porosty, například po pozdním setí, nerovnoměrně vzešlé, s malým počtem listů a se světle žlutými staršími listy, což je příznak nedostatku dusíku.
- Pozemky, kam se na jaře nedá včas vjet. Na těžkých, podmáčených nebo svažitých půdách se první jarní dávka posouvá i o několik týdnů. Řepka přitom po zimě hladoví, rychle regeneruje a dusík potřebuje hned. Podzimní dávka jí dá zásobu, ze které čerpá, než bude možné na pole vyjet.
- Dávka: doporučujeme nejvýše 30 až 40 kg N/ha, ideálně v době, kdy řepka ještě aktivně roste.
- Ve zranitelných oblastech připomínáme nutnost dodržet období zákazu hnojení i maximální přípustnou dávku dusíku podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb. Období zákazu se liší podle klimatického regionu, přípustná dávka podle aplikačního pásma a předplodiny.
Sulfammo 30 N-Process pro podzimní přihnojení řepky
Pro podzimní přihnojení řepky doporučujeme hnojivo Sulfammo 30 N-Process v dávce 100 kg/ha. Dodá rostlině 30 kg N/ha, tedy právě tolik, kolik porost na podzim dokáže využít, a k tomu 15 kg SO3/ha a 3 kg MgO/ha. Dusík je v močovinové (25 %) a amonné (5 %) formě bez dusičnanu, tedy ve formách, které jsou pro podzim vhodnější než ledková hnojiva. Technologie N-Process dusík navíc chrání a uvolňuje ho postupně podle teploty a vlhkosti půdy. V pokusu INRA (2016) díky produktu Sulfammo 30 N-Process vyplavilo z půdy o 28 % méně dusíku než z ledku amonného (Graf 1).
Graf 1. Výsledky aplikace chráněného dusíku
Potvrzuje to i naše porovnání z podniku ZD Slapy, kde měl porost hnojený na podzim Sulfammem 30 vyšší obsah dusíku v sušině, než porost hnojený močovinou ve všech odběrech od února do konce dubna (Graf 2). Sulfammo 30 proto doporučujeme hlavně pro řepky na pozemcích, kam se na jaře nedá včas vjet. Agronom má jistotu, že porost dostal výživu už na podzim a jarní hnojení může přijít, až to pole dovolí.
Graf 2. Obsah dusíku v rostlině
Trvalé travní porosty bývají často vnímány jako samozřejmá součást hospodářství, která nevyžaduje výraznější péči. Ve skutečnosti však představují jeden z nejdůležitějších pilířů ekonomiky a udržitelnosti chovů skotu, ovcí i dalších přežvýkavců. Jsou hlavním zdrojem objemných krmiv, ovlivňují krmnou soběstačnost podniku, zdravotní stav zvířat i produkci mléka a masa. Přesto bývá jejich agronomické řízení a výživa často upozaděna ve prospěch polních plodin.
